Konference

Světové fórum o demokracii

9.10.2012

V těchto dnech probíhá v sídle Rady Evropy ve Štrasburku první Světové fórum o demokracii. Kterého se účastní více jak tisíc delegátů z celého světa. Mezi pozvanými hosty jsou jak současní politici, představitelé významných občanských hnutí a organizací, zástupci think-tanků, výzkumných pracovišť, univerzit a samozřejmě i studentů.

 2012-10-08 13.18.35_final.jpg

Podtitul prvního Fóra je „Přemosťování trhliny: Demokracie mezi starými modely a novou realitou“. Podtitul naznačuje, že Radu Evropy, jako iniciátora této nadnárodní akce, zajímá hledat odpovědi na otázky, které otřásají globálním společenstvím. Proč a jak vznikla propast mezi občany a politiky? Co je příčinou mocenské nerovnováhy mezi národní politikou a nadnárodní ekonomikou? Jak adaptovat demokracii do reality 21. století, kdy na jednu stranu stále méně lidí se cítí být součástí politiky, volební účast upadá, lidé jsou „unavení“ nebo apatičtí vůči tradičním institucím, ve světě sílí příklon k nacionalismu, náboženskému fundamentalismu a extremismu. Na druhou stranu sledujme zvlášť díky Arabskému jaru čistou touhu zvláště mladých nebýt ovládán diktaturou, mít možnost aktivně tvořit svůj život a bojovat za svá práva. Snahy o analýzy dnešního světa, které čistě definují jako příčinu stávajících problémů v rovině ekonomické krize, pak i hledají ekonomická řešení – počínaje politikou škrtů a konče operačními programy „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“. Velcí myslitelé dneška však naznačují, že krize je mnohem barvitější a její redukce pouze na ekonomický rozměr situaci spíše přitíží.

Demokracie byla vždy pokládána za vládu „lidí a pro lid“. Tyto definice jsou ale dneska předmětem kritického zkoumaní. Jakých lidí? Vskutku nás všech? A pro jaké lidi? Pro nás? Dokud se nestanou tyto otázky běžným předmětem celospolečenské diskuse a nepovedou k reformním krokům v rámci zastupitelské demokracie, do té doby nemůžeme čekat, že se „blbá nálada“ mezi lidmi zlepší.

Důležitým poselstvím prvního dne Světového fóra že napříč kontinenty se všichni účastníci shodli, že demokracie má různé podoby. Nedá se očekávat, že model USA bude vyhovovat na Egyptě a model Evropských zemí na Fidži. Avšak to společné, co tvoří pilíře demokracie je svoboda, rovnost a mír. Účastníci se také shodli, na tom, že toužit po zapojení do společenského života je positivní znak a je třeba ho v lidech posilovat a udržovat. Nicméně shromažďováním individuálních zájmů vyjádřených skrze občanskou společnost není možné nahradit zastoupení veřejného zájmu, neboť odpovědnost veřejných institucí musí převyšovat zájmy individuální.        

Generální tajemník Rady Evropy, pan Thorbjorn Jagland si v úvodním slovu položil řečnickou otázku: může demokracie fungovat, když lidé twítují, ale nechodí k volbám? Jeho příspěvek se zaměřil především na tezi, že zastupitelská demokracie je atakována z jedné strany významnou skupinou občanů, kteří se na ní vůbec nepodílejí, nevěří jí a nevyužívají svých práv a na druhou stranu je čím dál tím více díky IT napadána silnými znaky demokracie přímé. Na závěr své řeči připomněl, že musíme vnímat naše pojetí demokracie jako historicky mladý koncept, vnímat jí jako dítě, které není perfektní, avšak máme ho rádi a o to víc si ho musíme cenit, starat se o něj a rozvíjet ho. Demokracie je nezakončený proces.

Ban ki-Moon jako Generální tajemník OSN zaměřil svůj projev obecněji a posadil boj za demokracii do kontextu boje za humanitu, boje za lepší život a to všude na planetě a pro všechny.

BKM.jpg

Z dalších příspěvků, které zazněly první den Fóra, stojí za zmínku řeč politologa a člena parlamentu Rady Evropy Andrease Grosse ze Švýcarska. Jako jednu z hlavních příčin pocitů bezmoci a beznaděje občanů, udává fakt, že lidé nevnímají demokratické instituce jako orgány hájící jejich práva a stojící na jejich straně.  My jako lidé máme právo svobodně volit, zda si koupíme Coca colu nebo Pepsi, ale nemůžeme ovlivnit nijak společnost, ve které žijeme a její směřování. Tradiční instituce selhávají a ať volíte Losnu nebo Mažňáka, stejně se nic zásadního nezmění. Pan Gross upozornil, že velké změny, kdy mocenské struktury odešly ze svých pozic, se staly vždy díky globální katastrofě. A tam byla cena za životy moc vysoká. Poučeni historií musíme volit jiné způsoby jak krok za krokem, legálním a mravenčím způsobem, se domoci spravedlivějšího světa v rámci zastupitelské demokracie. Řešením, které navrhuje, je otevřít reprezentativní demokracii novým formám politické participace. Volit jednou za 4 roky nestačí a 99% obyvatel musí mít možnost se podílet víc na směřování společnosti.

Podobně se vyjádřil také Keith Whitmore, prezident Sněmu místních a regionálních úřadů, který zdůraznil, že lidé se již necítí být reprezentováni svými zástupci. Je proto třeba revidovat nastavení vládních procesů, tak aby lidé byli efektivně a ve správný čas přizváni k dialogu a mohli se podílet na rozhodování. Jen tak je v nich možné obnovit důvěru v demokratické instituce. K tomu by nám měly prospět moderní technologie, neboť slovy pana Whitmora „volit jde jen pětina mladých lidí, ale na Facebooku a Twitru jsou všichni a pořád.“

2012-10-08 15.30.25_final.jpg

Jedním z nejzajímavějších aspektů prvního dne bylo vystoupení zástupců Fóra mládeže, které předcházelo Světovému fóru. Tři dny se před zahájením Fóra sjelo do Štrasburku na 160 mladých lidí, aby pod vedením představitelů z neziskových organizací debatovali o budoucnosti demokracie. Kdo by čekal prázdné nebo naivní názory nezkušených studentů, byl by asi velmi překvapen. Možná i z toho důvodu, že organizátoři nedali zástupcům mladých lidí prostor přednést své závěry na oficiálním plénu a dali jim prostor během přestávky, kdy většina řečníků už byla u chlebíčků, tak byla kritika mladých lidí o to ráznější. Správně řekli, že často se o mladých lidech hovoří jako o naší budoucnosti, nicméně oni jsou tu teď a tady. Svět vnímají tak, že se z něj demokracie zcela ztratila a moc vlastní pár vyvolených. Médiím věřit nemohou, ty jsou poplatné systému a stejně tak vzdělávání, které pouze indoktrinuje mysl dětí pro zachovávání svého status quo. V současném neuspokojivém a nebezpečném stavu, se podle mladých aktivních lidí, potřebujeme zaměřit na výchovu kritických občanů a potřebujeme dát mladým lidem větší možnost se reálně zapojit do politického rozhodování, jen tak se demokracie stane opravdovou.

Ať už mladí lidé, ostřílení politici, vědci či experti, nakonec se všichni shodli na to že, bez vzdělaných a odpovědných občanů, není žádná změna možná. COV nemůže než podepsat slova Ashrafa Ghaniho, předsedy Afghánského Institutu pro státní efektivitu, že „We have to pay more attention  to democratic education.“