Hesla tehdy a dnes 

Užívání hesel v politice a propagandě. Hesla užívaná KSČ v době totality.

Hesla jako stálý fenomén i dnes.

Jak poznám dobré rozhodnutí 

Co to znamená dobře se rozhodnout. Dle jakých kritérií se to dá posuzovat.

Kdo a co má vliv na mé rozhodnutí 

Jak probíhá proces rozhodování. Jaký je rozdíl v rozhodnutí v dnešní době a v době diktatury.

Co to jsou politická práva? 

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Zeď mlčení - aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity žáci definují vlastními slovy pojem demokracie. Pracují kreativní metodou (brainstorming), kterou je možné využívat na začátku hodin zaměřených na klíčová témata jako například demokracie, diktatura, spravedlnost, mír, vzdělání, rovnoprávnost, svoboda a další.

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

PODMÍNKY SVOBODY 

V průběhu lekce žáci formulují atributy svobody, hledají podmínky pro její rozvoj a pojmenovávají příčiny jejího omezení. Na příkladech z každodenního života analyzují příležitosti ke svobodě a pojmenovávají podmínky jejich využití, důvody jejich nevyužití a příčiny jejich zneužití. Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

HODNOTA SVOBODY 

V průběhu lekce žáci hledají rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Zamýšlejí se nad hodnotou svobody a analyzují příčiny motivace ke svobodnému jednání.

Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

Komunistický převrat v Československu v r. 1948 

Lekce seznamuje žáky s komunistickým převratem v roce 1948 a jeho souvislostmi. Látka se nachází v učebnici Dějepis pro 9. ročník (nakl. SPN) na str. 100-103, obsah lekce je tímto inspirován. Dějepisné poznatky nejprve v úvodu teoreticky vyložíme, využijeme obrázky, které promítneme na interaktivní tabuli. Poté zahrajeme divadlo, napíšeme zápis, přečteme zajímavosti a shlédneme 2 ukázky z youtube.cz.

O Popelce 

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.