S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

Komunistický převrat v Československu v r. 1948 

Lekce seznamuje žáky s komunistickým převratem v roce 1948 a jeho souvislostmi. Látka se nachází v učebnici Dějepis pro 9. ročník (nakl. SPN) na str. 100-103, obsah lekce je tímto inspirován. Dějepisné poznatky nejprve v úvodu teoreticky vyložíme, využijeme obrázky, které promítneme na interaktivní tabuli. Poté zahrajeme divadlo, napíšeme zápis, přečteme zajímavosti a shlédneme 2 ukázky z youtube.cz.

Když se mi něco nelíbí... - Projekt pro školní parlament 

Žák se na příkladu tvorby jídelníčku ve školní jídelně učí, že aktivní občan může ovlivnit dění ve společnosti. Pojmenuje problém, navrhne řešení a pokusí se řešení prosadit.

Lekce předpokládá činnost žákovského parlamentu ve škole. Má projektový charakter a několik fází.

Co je a co není morální - Aktivita pro inspiraci 

V hodině žáci posuzují vybrané situace z hlediska morálky. Zaujímají stanoviska, diskutují, mají možnost názor změnit. Aktivitu lze využít např. při úvodu do práva, kde se hovoří o problematice morálky.

Všichni jsme si rovni - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je zaměřena především na to, jak socioekonomické faktory ovlivňují šanci být společensky úspěšný.

Jak nás vidí ostatní 

V průběhu aktivit si žáci uvědomí různorodost názorů při posuzování konkrétního člověka.  Žáci během aktivit pracují ve skupinách, velmi důležitá je společná diskuse a reflexe. Na tuto lekci lze navázat lekcí "Předsudky a stereotypy".

Předsudky a stereotypy 

V průběhu lekce žáci pochopí pojmy stereotypy a předsudky. Aktivitu této lekce lze navázat na lekci „Jak nás vidí ostatní“, žáci tak aplikují na obecnou úroveň poznatky o tom, jak jsou lidé chápáni na individuální úrovni. Sledují, jak jsou posuzovány různé větší skupiny, náboženské komunity, etnika apod.

Stereotypy o mně 

V průběhu aktivity si žáci uvědomí vnímání sebe sama, pokusí se sami sebe charakterizovat. Během práce ve dvojicích mají možnost porovnat, jak se charakterizují sami a jak je charakterizuje někdo druhý.

Lze propojit s lekcemi  „Jak nás vidí ostatní“ a „Předsudky a stereotypy“

Zákonodárný proces v Česku a veto zákona o sociálně-právní ochraně dětí 

Prostřednictvím práce s textem se žáci seznámí s procesem vzniku zákonů v ČR, na příkladu zákona o sociálně-právní ochraně dětí vetovaného prezidentem ČR si postup ověří a zamyslí se nad (ne)výhodami ústavní a pěstounské péče.

Lekce vznikla v reakci na článek „Vítězství ústavů“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Záleží na každém hlasu? 

Lekce přibližuje poměrný volební systém pro krajské volby a většinový volební systém pro volbu senátorů. Zároveň demonstruje, že i hlasy jednotlivců mohou být rozhodující. Lekce je použitelná i v hodině matematiky.

Lekce vznikla v reakci na články zabývající se výsledky krajských a senátních voleb v Respektu číslo 42/2012.

Prezident ČR a USA 

Lekce žáky seznámí se způsobem volby prezidenta v USA a v ČR, přiblíží pravomoci obou prezidentů a ukáže rozdíly mezi prezidentskou a parlamentní demokracií. Žáci dostanou prostor k diskusi nad názorovými rozdíly mezi kandidáty na prezidenta v USA ve volbách 2012 (Obama – Romney).

Lekce využívá články „Nesnadná volba“ a „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012

Mluvíme víc spolu, nebo s klávesnicí? 

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, jakým způsobem komunikují se svým okolím, zda elektronická komunikace (SMS, IM, facebook) nepřevažuje nad osobním kontaktem, a jak se taková komunikace liší od té osobní. Výstupem lekce je také soubor pravidel slušného používání telefonů během společných aktivit.

Lekce je inspirovaná článkem „Tablet místo učebnice“  – 9.12.2012, Respekt číslo 50/2012 

Kontroverzní témata ve výuce: Adopce dětí homosexuálními páry 

Výuková lekce se zabývá otázkou (ne)souhlasu žáků s adopcí dětí homosexuálními páry, přičemž se nesnaží určit, zda je adopce správná, či ne. Žáci se zamýšlejí nad svými postoji a formují je prostřednictvím vlastních prožitků, diskuze a práce s textem.

Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků 

Zakázat muslimkám nosit šátky? K přiblížení situace muslimských žen využívá lekce modelové situace doplněné o fotografie ze zemí, kde je islám převládajícím náboženstvím. Dále pracuje se stručnými informacemi o tomto náboženství a především otevírá diskuzi nad vyjádřením některých českých osobností k zákazu nošení šátků na veřejnosti.

Kontroverzní témata ve výuce: Eutanazie 

Výuková lekce přibližuje a objasňuje téma eutanazie, primárně je ale zaměřena na možnost různých pohledů na dané téma. Prostřednictvím této nejednoznačnosti je možné žákům zprostředkovat poměrně komplikované a kontroverzní téma. Žáci tak mohou nahlédnout složitost životních situací, které nemusejí mít vždy jedno správné řešení.

Naše škola 

Žáci se seznamují s pojmem participace. Samotná lekce je vybízí k aktivnímu občanství – získávají možnost podílet se na podobě školy. Učí se nalézat řešení a realizovat je. Aktivita tak podporuje spolupráci mezi jednotlivými složkami školy. Žáci se rovněž seznámí se svými právy a povinnostmi ve škole.

Kolik nás stojí migranti? 

Lekce poskytuje všeobecný přehled o migraci z ČR v historii i migraci do ČR po roce 1989. Přibližuje imigrační politiku České republiky a finanční zátěž přítomnosti cizinců v ČR pro český rozpočet.

Příběhy migrantů 

Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.