Výukové lekce
Odborné studie
Jak se školy s nejlepšími výsledky dostaly na vrchol
Poslední studie z řady publikovaných prací věnovaných vzdělávání od společnosti McKinsey, která působí jako profesionální poradce pro mnohé firmy, instituce a vlády v oblastech sociálních inovací, zdraví, vzdělávání a ekonomického rozvoje. Tato studie se zaměřila na to, co mají společného nejlepší školy na světě a jak této pozice dosáhly. Autoři poukazují na to, že přes značný nárůst prostředků v sektoru vzdělávání a školství a mnoho snah o reformu, výsledky ve vzdělávácí oblasti mnoha škol se za posledních nekolik desetiletí změnily jen minimálně nebo vůbec. Jenom málo z realizovaných reforem (například zvyšování autonomie škol a redukce počtu žáků ve třídě) přineslo požadované výsledky.
Přesto některé školské systémy mají dlouhodobě lepší výsledky a rozvíjejí se rychleji. Autoři se zaměřili na 25 škol a školských systémů z celého světa světa, aby zjistili, co je dělá výjimečnými.
První skupina škol (10) byla vybrána na základě nejlepších výsledků v mezinárodní srovnávací studii OECD – PISA. Druhou skupinu tvořily školy s nejrychlejším růstem školských výsledků na základě aktuálně probíhajících reforem.
I mezi vybranými školami je mnoho rozdílů; operují v různých společenských podmínkách a kulturním či politickém kontextu, jsou konfrontovány s odlišnými výzvami. Zatímco v Nizozemsku považují svůj úspěch za výsledek rozvinutého samostatného řízení školy, v Singapuru naopak tvrdí, že je efektivní centralistické řízení škol.
Jakkoliv jsou tyto školy rozdílné co se týče struktury a kontextu, kladou velký důraz na zlepšování výuky a zvyšují výsledky žáků. Vybrané školské systémy dlouhodobě vynikají ve třech oblastech:
1. Nachází vhodné osoby pro pedagogickou profesi.
Selekce studentů pedagogiky je v těchto zemích často přísnější a více propracovaná než v jiných. Někdy se také systematicky snaží o zvýšení statusu učitele ve společnosti, dokonce existují kampaně a celé marketingové strategie, které povzbuzují mladé lidi k tomu, aby se hlásili na pedagogické školy.
Ke zlepšení statusu učitelské profese a ke zvýšení zájmu o ni pomáhá vyšší nástupní plat. V lepších školských systémech je nástupní plat učitele srovnatelný s dalšími profesemi, které požadují stejný stupeň kvalifikace (vysokoškolské vzdělávání). Nástupní plat učitelů ve sledovaných zemích je mírně nad průměrem zemí OECD. Autoři studie uvádí, že u vyšších platů se rozdíly stírají – je jedno, zdali je plat mírně nebo výrazně nad průměrem, další zvyšování již nevede ke změně kvality nebo kvantity uchazečů.
2. Dále vzdělávají pedagogy, aby se skutečně stali efektivními vyučujícími.
Jedinou cestou, jak ovlivnit výsledky žáků, je zlepšit kvalitu výuky. Nejlepší školy výrazně podporují a dále vzdělávají své pedagogy (například v Singapuru má učitel státem hrazených 100 hodin dalšího vzdělávání ročně).
3. Zavádějí reformy a cílenou podporu tak, aby každé dítě mohlo získat z kvalitní výuky co nejvíce.
Snahou zlepšit výsledky každého jednotlivé studenta je možné dosáhnout vynikajících celkových výstupů i v mezinárodním srovnání.
Studie zdůrazňuje, že na základě zkušeností z těchto vybraných škol je zaměření se na tyto tři oblasti nezbytné v procesu zlepšování školních výsledků studentů. A co více, jakákoliv reforma, která tyto tři faktory opomene, jen stěží dosáhne potřebného zlepšení.
Zatímco se vybrané školy výrazně lišili od ostatních v kvalitě pedagogů, nebyl nalezen signifikantní vztah mezi lepšími výsledky a velikostí tříd (ve školách s počtem žáků obvyklým v OECD). Naivní předpoklad, že pouhá změna struktury školy povede ke zlepšení, je podle autorů nesmyslný.
Autoři studie naopak upozorňují, že neustálé snižování počtu žáků vede jenom k většímu finančnímu zatížení – je potřeba více učitelů. Snižuje se tak množství prostředků, které jsou k dispozici pro jednoho pedagoga. To může negativně ovlivnit výši platu učitelů i množství peněz investovaných do dalšího vzdělávání pedagogů a do jejich pregraduální přípravy. Potřeba více učitelů také nutí pedagogické fakulty být méně selektivními a snižovat nároky na uchazeče.
Značná část studie je věnována zvyšování nástupních platů učitelů, neboť to je podle autorů jeden z hlavních důvodů, proč se na pedagogické fakulty hlásí méně kvalitních studentů. Nízký nástupní plat je jedním z důvodů nízké prestiže učitelské profese. Autoři navrhují několik možných řešení:
- Zvýšit počet žáků ve třídě, a tak získat finance na vyšší nástupní platy a jejich další zvyšování.
- Vyšší nástupní plat a pozvolnější zvyšování platu v budoucnu.
- Navýšit veřejné výdaje na školství.
Z dlouhodobé perspektivy považuje studie za nejdůležitější cíl změnit pohled společnosti a především pohled budoucích vysokoškolských studentů na učitelskou profesi a proměnit učitelství v atraktivní kariéru. Jen tak je možné zabezpečit příchod dostatečného počtu kvalitních studentů a později kvalitních pedagogů do škol a pozitivně ovlivnit kvalitu výuky i celého vzdělávacího systému.
Zdroj: Barber, M., mourshed, M. (2007). How the world´s best-performing school systems come out on top. McKinsey&Company. http://www.mckinseyonsociety.com/downloads/reports/Education/Worlds_School_Systems_Final.pdf
Monika Dokulilová, Centrum občanského vzdělávání
Obrázek: http://www.sxc.hu